Na pivo s vlastní lavicí

Nepohodlné sezení dokáže zkazit celý oběd nebo večeři. Proto pro naše gastro realizace navrhujeme své vlastní, na míru řešené, lavice.

Vybavíte si nějaký podnik, kde dobře vaří, případně točí dobré pivo, ale nedá se tam pohodlně sedět? Místo, kde si po pár minutách chcete sednout na vlastní ruce, jen abyste nemuseli dál trpět? Anebo naopak, měkké sezení, do kterého se zaboříte tak, že na stůl pomalu ani nevidíte? Nevyhovující sezení je zkrátka kámen úrazu. Platí to pro kanceláře, ale platí to i v restauracích všeho druhu.

Restaurací za sebou už máme notnou řadu, a to od fastfoodových po klasické. Díky našim zkušenostem, už hned při zadání projektu víme, že si sezení budeme navrhovat a tvořit sami. Můžeme tak ovlivnit pohodlí a tím pádem celkovou náladu návštěvníků restaurace. Jaký úhel má mít opěrka? Jaký materiál zvolit? Jak zajistit co nejsnazší údržbu?

Umí architekt čalounit?

My jdeme do nejmenších detailů a nejtěžší pro nás, jako architekty, bylo naučit se základům čalounění a polstrování. Teď už ale víme, jak řešit švy, jestli použít červenou nebo černou nit nebo jaký molitan zvolit tak, abychom vytvořili praktickou, krásnou a pohodlnou lavici.

Rádi vzpomínáme například na tu v Pilsnerce. Po odsouhlasení konceptu s investorem, jsme v hlavě měli vizi, jak by lavice měla vypadat. Na papíře si hrajeme s tvarem, výškou opěráku a materiály. Nejdůležitější je myslet při tvorbě na pohodlí a nezapomínat, jakou má mít lavice funkci.

craft = řemeslo

A právě v Pilsnerce, jsme chtěli mít interiér dotažený do detailů. Inspirovali jsme se pivními sudy ze dřeva s kovovými obručemi a přesně takové jsme chtěli i lavice. Když bychom si lavici nenavrhli a nevyrobili sami, museli bychom se spokojit s nějakou komerčně vyráběnou. A to nejsme my. Milujeme opravdovost a řemeslo.

Následuje další fáze, kdy vyrábíme prototypy a testujeme. Naštěstí už za sebou máme deset let navrhování, víme, co funguje a co ne, a testování s truhláři netrvá dlouho.

Co má správná lavice?

Nesmí být moc tvrdá, ale ani měkká. Neměla by být příliš rovná a zároveň ne moc šikmá. Je to opravdu věda! Zapomínat se nesmí nejen na šířku podsedáku nebo výšku opěrky, ale ani na délku lavice. Na lavici, kde se pohodlně vejdou tři kamarádi, si ale možná dva cizí lidi vedle sebe nesednou. Snadno se může stát, že hosté nejsou usazeni efektivně a prostor restaurace nefunguje tak, jak má. My si rozměry, materiály, i sklony za ta léta odladili a dnes už je pro nás tvorba lavic jenom velká radost.